Kritické = konfliktní situace. Jak je poznáme? Jednoduše. Není nám v nich dobře! Obvykle se týkají vztahů s druhými. V rodině, v bytovém domě se sousedy, v práci s kolegy, dodavateli, se šéfem… prostě číhají všude. Chceme něco vyřešit a posunout se. A nedaří se, je to někde zaseknuté. My nebo protistrana jsme zaseknutí. Pojďte to rozseknout! Dnes vám přináším praktické tipy ze života (a do života), jak takové ožehavé situace zvládnout a posunout se.
1) Děláme chyby. Ano. Ale druzí taky!
Jen každý v jiném čase. Nezapomínejte na to. Je zajímavé, kolik lidí má tohle nespravedlivě nevyvážené. Tj. buď dovolují chyby jen sobě a druhým neprominou sebemenší klopýtnutí. Nebo s bohorovnou shovívavostí tolerují krpy všech kolem, ale na sebe jsou ras. Buďte fér a respektujte chyby svoje i chyby druhých. Přijměte jako fakt, že se to děje. Všem.
PŘIZNÁNÍ CHYBY A POUČENÍ
Situace z pracovního světa: Na poradě jste dospěli k tomu, že váš tým nestihl deadline, protože se stalo to a tamto? Definujte, že tady v tomto bodě vznikl problém, poučme se z toho. Nemusíte být nutně osobní a ukazovat prstem na viníka, ale buďte rozhodně věcní – soustřeďte se na problém a ne na hodnocení druhých. Zkrátka neřešte svou nebo něčí pozici v problému, řešte problém. Řekněte si společně, jak se z toho poučíte pro příště. Co si z toho odnášíte?
Na chybách se dá růst. Znáte pojem learning zone? O pár řádků níž se k tomu dostaneme na příkladu ze života.
2) Vneste světlo do problému
Buďte důslední a neuhněte. Buďte vy ten aktivní, kdo drží opratě v ruce! Kdo řídí koně? Ten, kdo drží opratě. Ne ten chlápek vedle, co se veze a kouká na ubíhající krajinu a stěžuje si, že to moc drncá.
Problém identifikujte. Mějte argumenty pro sebe i šéfa, investora atd.
A nepřebírejte zodpovědnost za svůj tým! Když má toho váš podřízený nebo tým jako celek moc, ptejte se: čeho přesně? Když se něco pokazilo, pak zjistěte, co konkrétně. Jako když cosi zapáchá v lednici – také nevyhodíte celý obsah nebo dokonce samotnou lednici, ale hledáte zdroj zápachu (= problému).
TIPY NA ZDRAVOU KOMUNIKACI
Situace 1: Jste v situaci, kdy vám podřízený vysvětluje, že toho má moc. Zjišťujte, čeho přesně že je moc. Chcete vědět, PROČ nestíhá. Ale on se ošívá a zkroušeně mlží: „Když já ale nevím čeho, to je tak nějak dohromady, to se nedá přesně říct…“
Jak to řešit? Neuhněte ze svého. Použijte věty jako: „A kdo jiný to má vědět? Tak jdi ke svému počítači, během dopoledne projeď své záznamy – a po obědě to chci vědět.“ Pravděpodobně vás čeká neochota, výmluvy a nevěřícné: „Takže mám teď jako všeho nechat a hrabat se ve starých dokumentech?“ Zůstaňte konzistentní: „Ano, vidím to tak, že je v tuhle chvíli důležité dát tomu prioritu.“
Situace 2: Máte za sebou s týmem dokončený projekt. Nezapomeňte na zhodnocení projektu! Svolejte tým a a krátce zrekapitulujte, jak to dopadlo. Co bylo plus… ale také co bylo mínus. Proč, co bylo důvodem k mínusům? Možná ambice a ochota to zvládnout – podcenění času. A co k těm případným mínusům během projektu přispělo.
Udělejte to společně s týmem. Je to pro ně poučení – learning zone. A ta je k nezaplacení.
3) Naučte se „dospělý projev“
Pěkně sebevědomý, ale ne nadřazený, nemanipulující. Zařaďte do svého slovníku kouzelné věty. A ty dostaňte do života. Osvobodí vás.
Jsou to věty jako: „Já tě žádám o tohle…“ „Já na tom trvám“.
Ale jak je dostat do života? Představte si, že je reálně říkáte. Zkuste si je říct pěkně nahlas. Třeba doma před zrcadlem nebo před partou dceřiných plyšáků. A pak to zkoušejte v praxi – zapojte kouzelné věty do své řeči.
BONUS navíc: mentální cvičení – práce se sebou a svou energií
Nemá to nic společného s raciem, tak nad tím nepřemýšlejte, jen si to zkrátka užívejte a mentálně se ukotvujte. Výsledky se časem dostaví…
Práce s energií, když je toho hodně a hoří – říkejte sami sobě a myslete na toto:
„Je toho hodně, zvládáme to, řešíme to, víme o problémech, děje se to, dopadne to…A když bude nejhůř: ono to vždycky nakonec nějak dopadne. A když tak to zabalím, nejde o život.“
Když chcete najít nějaké řešení a aktuálně vás žádné nenapadá: požádejte (virtuálně), aby se cesta/řešení našly:
Představte si například místnost s více dveřmi. Jedny se otevřou – zrovna ty, které potřebujete.
Nebo puzzle: skládá se vám sám obrázek vašeho řešení. Jen si to tak představujte – abstraktně – ono se to časem porovná, pěkně dílek k dílku.
A jako vždy, have a fun. Nedrťte sami sebe, ani druhé. Buďte nohama na zemi a hlavou lítejte v oblacích. Ono se to vlastně skoro samo jakoby zázrakem poskládá. Ale zázračné to není – vy už to totiž ovlivňujete, takže se situace poskládá podle vašeho záměru. A tak si budujete svou sféru vlivu. A kdo by ji nechtěl!