Vedení si stěžuje, že se lidé nechtějí vzdělávat, rozvíjet se, nezajímají se o novinky v oboru. A pak je tu rozpočet. Ne všechny zaměstnance může firma vyslat na školení za tisíce. A zaměstnanci zas říkají, že necítí podmínky pro rozvoj, nemají čas se vzdělávat, pořád se jen honí za deadliny… a po práci už na to nemají vůbec energii a čas. Doma děti, pes, staří rodiče, police opřená v koutě vyčítavě čeká na pověšení už měsíce.
V komfortní zóně se cítíme… inu, komfortně
Když se pohybujeme v oblasti a hranicích, kde vše dokonale známe, stojí nás pohyb minimální úsilí. Ale nic se nenaučíme! Ano, cítíme se skvěle, sebevědomě…hovíme si v zóně pohodlí. Ale v zóně pohodlí nedochází k růstu! A to je důvod, proč se lidé, kteří pracují desetiletí v jedné práci, nezlepšují, neučí se, nerostou. Uvízli ve vyjetých kolejích. Pozorují, jak ubíhají dny a roky, aniž by se něco měnilo k lepšímu. Cítí se pohodově, ale zároveň se pravidelně dostavují chvíle, kdy litují svého hnijícího potenciálu.
Co takhle vyšlápnout o pár schodů nahoru?
Proč je dobré se trvale rozvíjet a neustrnout? Taková solidní nová inspirace nám vlije novou krev do žil. Pokud se tedy nebavíme o povoláních, kde je pokrok a rozvoj technologií a postupů na denním pořádku a kde znalosti výrazně pomáhají v denní činnosti, jako je tomu třeba u programátorů. Učit se nové věci nemusí vůbec znamenat tvrdou řeholi, kdy při standardním pracovním vytížení studujete po nocích nebo obětujete víkendy, které prodřepíte na odborných workshopech.
Když chce někdo shodit pět šest kilo, úplně stačí, když bude místo koblih snídat něco lehkého, začne ignorovat výtahy a jednou týdně si půjde zasportovat. Pomalu a snesitelně vytváří správné návyky a dosahuje průběžného pokroku. A ten je nejlepší motivací k další cestě.
V zóně komfortu vás nic extra nečeká. V learning-zone číhá skutečný růst. Je to prostor, kde se pustíte mimo své pohodlí a děláte věci, které vám klidně zatím ještě úplně nejdou, selháváte. Ale poučujete se z chyb, rostete na nich.
Typy rozvoje
SEBEROZVOJ: člověk na sobě pracuje individuálně. Sám ve svém volném čase si vyhledává informace a zdroje.
OFF THE JOB: člověk se vzdělává mimo firmu prostřednictvím externích zdrojů a externího poradenství.
ON THE JOB: člověk se vzdělává v práci. Jde o informace, zkušenosti a znalosti, které může získat bezprostředně na pracovním místě. Formy mohou být různé – zaškolení na pozici nebo předávání zkušeností od starších kolegů směrem k mladším, sdílení „best practice“.
Právě tahle poslední forma se dá výborně využívat v práci. V zásadě je to nejlevnější varianta pro rozvoj klidně i velkého počtu lidí. Ano, stojí samozřejmě čas (a čas jsou peníze). Ale stačí třeba hodina za měsíc pro všechny zaměstnance a čas na přípravu toho, kdo ostatní školí. Ale přesto je to skvělá možnost nejen rozvíjet tým hromadně, ale také dát šanci kolegům podělit se o znalosti a procvičit si prezentaci na veřejnosti. Zkrátka dvě mouchy jednou ranou.
Tipy aneb Co se s tím dá dělat a co funguje
Vždy se dá najít prostor. Ideálně pravidelně nastavit tzv. „vzdělávací okénka“, např. jednou týdně v jednu odpoledne na 30 minut. Tohle je důležité – pevně stanovený čas i délka by se neměla přetahovat. Když tento systém zavádíte, je třeba ho dodržovat. Zejména na začátku, než se to zaběhne. Proto je dobré mít při spouštění takového vzdělávacího interního systému v zásobě program – návrhy témat, alespoň 5.
- Předem avizujte téma – pokud máte témat dokonce hned víc, tak si je naplánujte klidně dopředu.
- V tématech a prezentacích alternujte – třeba po odděleních, nebo v rámci jednoho týmu, každý něco ví nejlépe.
- Když se někdo vrátí ze zajímavého školení, přednášky, je ideální čas se o své názory podělit.
- Povzbuzujte všechny, aby se o své znalosti dělili a aby byli sami iniciativní a hlásili se o to, že chtějí prezentovat. Nebojte, tohle se časem rozjede!
Benefity
- Rozvoj „za pár kaček“.
- Roste informovanost týmu/firmy.
- Společný čas – pokud školíte osobně a ne přes video, můžete přidat kafe a koláčky, tj. udělat z toho rituál a užít si ho.
- Každý může mít svou chvilku slávy, kdy něco odprezentuje, nebo příležitost si to zkoušet a učit se to… a kde jinde než v bezpečném prostředí „doma“, tedy v práci. ☺
- Dobré interní PR – protože firma dělá něco taky pro lidi.
Osobní růst je přirozenou lidskou motivací od doby lovců mamutů. Zaručuje přežití. Hluboko uvnitř se všichni chceme pořád učit, růst, ladit svůj život k lepšímu. Ale růst není snadný. Musíme být ochotní postavit sami sebe mimo komfortní zónu. Ale také schopní nepřepínat se, jít trpělivě metodou malých kroků. A užívat si to. Protože výsledky stojí za to. Tak ať rostete!
