Muž (s velkým M) a Žena.
Perfect love. Než to začne skřípat. A známe to, když nám to moc neklape doma, kopíruje se to i do světa práce.
Aby ty emoce neplavaly na vodě, vycházím při vztahových úvahách z působivé statistiky zdravotní sestry Bronnie Ware, která se specializovala na ošetřování umírajících. Provázela své pacienty v posledních chvílích života a vyslechla si dost zajímavé věci.
Nejvíc zajímavé na tom bylo, že ať už šlo o pána či dámu, manažera či dělníka, věřícího či ateistu… poslední myšlenky všech těch lidí se nápadně podobaly. Člověk na svém konci rekapituluje, bilancuje, vyhodnocuje. Dělá si životní a vztahové účetnictví. Porovnává stranu má dáti a dal.
„Kdo není milován, je sám i uprostřed davu.“
George Sandová
A na čem se pacienti sestry Bronnie zatraceně shodli? Na několika věcech ze svého života, kterých na smrtelné posteli nejvíc litovali. Bronnie to sepsala do působivé knihy Čeho na smrtelné posteli lidé nejvíce litují. A na prvních příčkách se umístily stesky:
- Kéž bych měl odvahu žít život podle vlastních představ a ne takový, jaký ode mě očekávali druzí.
- Kéž bych měl odvahu vyjádřit své pocity.
„Lidé se nenávidí pro své zápory, místo aby se milovali pro své klady.“
Hekatón
1. Takže na vztahy trochu jinak!
Mějte sami sebe na prvním místě. A osvojte si říkat NE. Tohle je veledůležité. Klíč ke všemu. Jinak vám nebude fungovat nic. Vy víte, co chcete a co potřebujete. A když to nebudete mít, nebude to OK. Celý váš život nebude ok. Když upečete kuře à la bažant, stejně pak k obědu budete servírovat kuře, i kdybyste mu pro efekt do zadku napíchali paví pera. Takže po čem vaše duše prahne? A máte to? Ne? Proč!
2. Co nechcete?
Jestli náhodou nevíte, co chcete, zkuste na to jít z opačné strany. CO NECHCETE? Co se vám nelíbí? A proč? Převeďte si to na opačnou osu a voilà, už víte, co chcete.
3. Mluvte spolu
Tak jo, vztahy by stejně nefungovaly, kdyby mělo platit jen pravidlo č. 1. Taky je dobré o svých zájmech a pocitech mluvit. Aby bylo jasno: hovořit, rozmlouvat, KOMUNIKOVAT. Mluvit o svých pocitech a potřebách. A také se zajímat o pocity a potřeby druhé strany. Chce to balanc! Sdělujte to, co chcete, a také své názory a postoje jasně a pevně bez zbytečných negativních emocí. Jako data a fakta. Já to vidím takhle, a to proto a proto. TAK TO PROSTĚ JE.
„Pamatujte si, že nejlepší vztah je ten, ve kterém vaše vzájemná láska je větší, než vaše vzájemné potřeby.“
dalajláma
Dobrá, nejde jen tak lusknutím prstů změnit přesvědčení nebo hodnoty. Máme je uložené pěkně hluboko v palici. A nějaké (dost často jiné až protichůdné) má zase náš protějšek. V pořádku! Není nutné se neustále o něčem přesvědčovat a bojovat, šmarja. A ještě navíc tím protivním způsobem “jasně, mysli si, co chceš, ale hlavně sakra pochop, jak to vidím JÁ.“ Ne, nemusí vás ten druhý chápat. Opravdu nemusí, když nechce. Jak ho chcete přesvědčit? Mě taky nikdo nepřesvědčí o tom, že dršťková je boží. Není a basta! (Je to pořádnej blivajs, aby bylo jasno.) Prostě zbytečně investovaná energie. Schovejte si ji na něco smysluplného.
4. Stůjte si pevně na svém
Tedy tam, kde je to žádoucí, má to smysl. Tj. fakt je blbé do krve se hádat, zda je pro děcka zdravější pribiňák nebo termix. Důležité věci si dělejte po svém a buďte kliďánko paličatí jak mezci! Ale opět v rozumných mantinelech bez kráčení přes mrtvoly svých blízkých: „Hele, jedu na rok do Indie, páč to fakt chci, ty to tady s děckama ňák zvládneš, tak nedělej Zagorku a nešlapej po mých snech.“ Možná prostě jen nemůžete být 4 x týdně doma a už v předsíni v kabátu přebrat od manželky děti a věnovat se jim až do usnutí. Ale 2 x týdně to nejspíš zvládnete, takže si stanovíte: 2 x to dám, 2 x ne. Takovým postojem roste vaše pevnost. Vaše vnitřní síla. A to je pro protějšek dost sexy, ne? Nikdo doma nechce mít ani kardinálního sobce, ale ani vostrouhávátko. ☺
Někdy ujedeme a jsme v komunikaci doma na ose rodič – dítě. Znáte tyto situace? Kde mám, miláčku, zase ty klíče? Přece tam, kam sis je dal! Copak ty už ZAS nevíš, kam sis je dal, copak jsem tvoje chůva?! ☺ Na tyto situace je nejlepší meducínou transakční analýza. Buďte bedlivým pozorovatelem své mysli. Naše mysl se někdy chová jako malé nezkušené dítě, někdy jako rodič, který má před sebou jen normy, zákazy a povely. Ale ono to pomine. Stačí si uvědomit, že momentálně se nacházíme mimo svou obvyklou normu dospělého a už to začne polevovat.
Zkuste si to hlídat a buďte dospělí pořád. Nikdo doma nechce bydlet s druhou matkou/otcem, nebo mít na krku další dítě. Ne, chceme partnera. Parťáka!
5. Role pozorovatele
Když něco nejde, zkuste dostávat sami sebe do role pozorovatele. Dívejte se na situaci i na sebe, jako byste na sebe koukali zvenčí. Co se děje a co děláte, jak reagujete. Taky se nad sebou trochu pobavte, však nikdo není 365 dní v roce k zulíbání. Ono se to zase srovná.
„Nejvíce lásku obvykle potřebujeme ve chvíli, kdy nás nikdo mít rád ani nemůže.“
Robert Fulghum
