Co vysíláme do vesmíru
Velmi často od druhých (nejen na koučinku) slýchávám stesky jako: „V práci mě adekvátně neoceňují za to, co všechno dělám. Makám, hrkám přesčasy – nikdo to nevidí! A ke všemu povýšili místo mě toho trapnýho Hujera, co jen podlejzá a nic pořádně neumí…“ Nebo „Doma se tak snažím, aby byla pohoda, uklízím, nakupuji, všichni jsou vyžehlení… a nikdo si toho ani nevšimne. Nepoděkuje. A ještě jsou nafučení, když po nich chci jednou za týden to málo…“
Ano, tohle se děje a na všech frontách – v práci i doma. Ale proč? Naše okolí a jednání druhých vůči nám je věrný odraz naší mysli. Odraz toho, co vyzařujeme. Vyzařujeme navenek to, co si myslíme. Naše přesvědčení jak na úrovni vědomí, tak dokonce i podvědomí. POŘÁD vysíláme signály do světa. I ty, které si neuvědomujeme.
Někdy nám naše podvědomí škodí, protože vysíláme do světa své obavy a strachy, aniž bychom vědomě chtěli. Aniž bychom si to vůbec uvědomovali.
S oceněním od druhých to souvisí takto: Když si sami o sobě myslíme, že to, co děláme, např.
? není tak moc důležité
? není ničím výjimečné
? vlastně nic moc neumím
? nestojí to pořádně za povšimnutí
? druhý to jistě udělá lépe
? zase si nevšimnou, co jsem uděl/a
? nikdo mi JAKO VŽDY nepoděkuje
? a pokračujte – dopište si své vlastní bloky
Jak nás může někdo ocenit, když TOHLE je naše mínění o nás samotných? Nic moc, že? A uznání od druhého nemůže přijít, když neuznáváme sebe ani my sami, nevážíme si sebe.
Jak jsme k tomu vůbec přišli?
Tento způsob myšlení a úvah jsme získali během života. Každá věta, kterou jsme slyšeli od autorit typu rodič/učitel, se nám vryla do paměti. Věty typu „Nedělej to, nebo to rozliješ… zase jsi to zkazil/a! Nikdy nic neuděláš pořádně. Podívej na Toníka, jak je šikovný…“
Na každého z nás zapůsobilo takové posuzování a odsudky jiným způsobem. Ten jsme si uložili v hlavě a podle těchto schémat pak jednáme. Nezoufejte, jde to změnit!
Malé cvičení na velké zvýšení své sebe-hodnoty:
Tohle cvičení si dělejte často, ideálně každý den nebo obden… tak dlouho, než vaše hlava plně přijme fakt, že „vy za něco stojíte“. A nejen to, jste skvělí! ?
Pochvalte se, oceňte se. Nikdo jiný to za vás neudělá. Tak šup do práce! ?