Je mi přes 40 a jsem top manažer(ka). Ale… nějak to není ono!

“Moje skvělá, vysoká pozice mě (už) nenaplňuje. Přece dalších 25 let nebudu dělat tohle! Co teď?! Vždyť já vlastně nic (jiného) neumím…” Honí se vám podobné myšlenky poslední dobou hlavou a ne a ne vás nechat na pokoji? Tak co jim místo odhánění začít naslouchat?

Připadají vám takové pocity nelogické? Vždyť jste na své kariéře pracovali tak dlouho a tvrdě! Vždyť jste tomu věnovali tolik času a energie… Konečně máte vysněné uznání a parádní pozici v hierarchii… Po tomhle jste přece toužili! Tak proč se vám do mysli poslední dobou stále častěji a intenzivněji vkrádají pocity, že nejste spokojení, že tuhle práci nechcete dělat (navždy). Děsí vás to a mate. Přece to teď všechno nezahodíte – začít zase od nuly? Dokonce v úplně jiném oboru, který vás ale zatraceně láká? Z top manažera(ky) tvůrkyní jógových šperků, z jednatele cyklo průvodcem po Asii… takový nesmysl! Nebo ne… ?

Když změny děsí…

Každý se bojí dělat změny. Jednak protože přetrvávat ve statu quo šetří energii (je to pohodlné), jednak protože si vlastně uvnitř nevěříme. Ať jsme v práci sebeúspěšnější. Nevěříme si, že uspějeme někde jinde, pokud vybočíme “ze systému”.

Proč si dopřát změnu

Přesto – spáchat semtam změnu je zdravé a nezbytné. Proč se do toho pustit:

• Jak se vám ta myšlenka (na změnu) jednou uhnízdí v hlavě, je to signál, že přichází správný čas na změnu.
• Je dobré se na změnu připravit – není nutné se do “velké” změny hned bezhlavě pouštět. Dopřejte si čas.
• Nedopřávejte si času ale příliš – když s touto zprávou nepracujeme, stejně se zase jednou objeví. A zase a zase… takže tím, že tuto myšlenku ignorujeme, jen odkládáme své rozhodnutí na změnu. Prodlužujeme nepříjemný pobyt “v husté mlze” nebo chcete-li “ve stojaté vodě”. A jak známo, v mlze i bažinách se bloudí, není to extra příjemný zážitek a taky to tam dost často smrdí. Jednou se to stejně stane a nakonec odejdeme nebo nám dají vale. Z různých důvodů – klidně z organizačních, nebo se změní požadavky na pozici a to už nedáme vůbec. Možná to nezní dostatečně vědecky a logicky, ale děje se to přesně takhle. Svá přání a potřeby zkrátka průzračnou logikou nezkrotíme.

Co a jak dělat, když si dovolíte změnu

Ve chvíli, kdy si v sobě změnu dovolíte a odhodláte se k ní, věci se začnou dít a směřovat k vytoužené změně. Je to ve vaší režii, jste schopní a umíte dosáhnout svých cílů, tak se nebojte! Takhle se do toho obujte:

• Dýchejte. Vědomě a pořádně, soustřeďte se na svůj dech.
• Udělejte si klid na své myšlenky. Hledejte v sobě, i hodně hluboko a v minulosti – co vás vždy bavilo? Kterým pracovním směrem vás táhne vaše srdce? (= srdeční záležitost)
• Napište si na papír vše, co umíte – co umíte lépe než druzí, za co vás okolí oceňuje, v čem jste pro druhé přínosem, co vám jde samo s lehkostí? (= vaše schopnosti)
• A poté hledejte spojující prvek srdce a schopnosti. Tohle když se spojí, máte vyhráno. Tedy skoro – pokud se něčeho nebojíte a pokud o sobě nepochybujete.
• Pokud o sobě (svých schopnostech) pochybujete, pak hledejte své strachy a obavy. Odkud pramení? Jak moc je to racionální nebo iracionální? Je to pouze strach na úrovni pocitů nebo se zakládá na nějaké reálné zkušenosti? A co s tím můžete dělat? Jednu položku po druhé takhle prozkoumejte pod mikroskopem.
• Tak, teď už víte. A jděte do toho! Že změna bolí? Ano. Ze začátku člověk zažívá velké nadšení ze změny, ze své odvahy vykročit novým směrem… a jak se startovní čára přibližuje, má strach. Ale to už znáte, to je váš důvěrný kamarád. Prostě jej tentokrát ignorujte. Poděkujte mu za jeho „péči“, ale vy víte, že teď to zvládnete bez něj, protože už tolikrát jste to zvládli. A na jedničku! Tak proč by to nevyšlo zase. Tečka.
• A abychom do toho dali i trochu té logiky: nad každým svým důvodem PROČ dělat změnu nebo proč ne, co umím, neumím, jaké jsou mé strachy… se zamyslete a hledejte řešení CO S TÍM. Otevře se vám velký, svobodný prostor pro nové informace – o sobě.

Tip pro situaci, když se vám změna nedaří…