Druzí na nás vyvíjejí tlak. Nejen šéf v práci nebo prodejce plynu po telefonu. Dokonce i nejbližší duše jako přátelé, rodina. Prostě po nás něco chtějí, tak brnkají na city. A někteří brnkají jak Paganini. Jdou na to přes city, hrají na naše ego. Vyjednavači z FBI by od nich mohli brát lekce. Jak říct v kritické chvíli NE a být s tím uvnitř v souladu a pohodě?
Jen ty a nikdo jiný
Jen ty jediná to dokážeš, ty jediná mi umíš pomoct… jé, ty nemáš čas? Ale tak nějak to uděláš, jako vždycky, vždyť jsi holka šikovná.
Ty, takovej borec, na tebe my vždy spoléháme. Jo, na tebe je prostě spoleh, to kdyby všichni uměli takhle zabrat…
Slýcháte občas něco takového? A kdo ne. Jenže občas nemáte čas nebo chuť vyhovět. Nebo obojí dohromady. A máte na to plné právo. Přesto jdete do toho, chcete pomoct. Nechcete zklamat. Nebo chcete mít klid.
Někdy na to jde manipulant dokonce silou…
Hele, když mi to neuděláš ty, tak někdo jiný jo a rád. Ale víš, je to od tebe neseriózní, počkej na tu referenci, to si na nástěnku nepověsíš!
Víš, co znamená odmítnout práci pro takovou velkou společnost, jako jsme my… Ty reference ti budou chybět!
A tak dále a tak dále. Jste lapeni do silové manipulace.
Jak se cítíte uvnitř, když se na vás valí požadavky zvenčí?
Je toho na vás nějak moc. Všichni po vás něco chtějí… a když chcete po někom něco vy, tak to pro vás neudělá. A nikdo vás nepodpoří. Prožíváte boj – ať děláte, co děláte, k ničemu to nevede… Tyhle „sebedestruktivní choutky“ udělat pro všechny všechno a sebe šoupnout na vedlejší kolej mají prý statisticky častěji ženy než muži. Já ale běžně potkávám i mužské exempláře. Tak co s tím?
TIPY pro každý den
- Uvědomte si, co chcete vy. Opravdu vy – sami za sebe. Jaký je váš interní a vnitřní postoj k dané situaci, požadavku? Tento vnitřní pocit a postoj respektujte. Respektujte sami sebe! To je, oč tu běží.
- Stůjte sami za sebou! Mějte odhodlání mít věci podle sebe. Ok, lehko se to řekne, já vím. Pokud vás v danou chvíli přepadnou obavy a pochyby, uvědomte si: Co se stane, když nevyhovím? Problém si tradičně rozdělte na dvě roviny a každou z nich řešte zvlášť:
- Racionální/rozumová rovina: Co vám říká rozum a logika? Co se stane, když nevyhovíte? Doopravdy se to stane? Nepřijde další zakázka? A jak to víte? Co s tím uděláte, jak se na to nachystáte?
- Mentální rovina: čeho se na tom na duševní úrovni bojíte? Když řeknu NE, nebude mě mít rád. Budu za „zmetka“. Řekne to ostatním. A co to znamená? Nikdo se už nikdy se mnou nebude bavit… nebo je to jen výmysl mé hlavy? A pokud nebude, co mi na tom vadí? Asi to není pro mě hodnotný člověk…
- NEJKRITIČTĚJŠÍ FÁZE: máte to sami se sebou vyřešené, paráda. A nahlas jste řekli NE. Ale! Po čase vás přepadávají pochyby, jestli jste udělali správně… Jistěže udělali! Vzpomeňte si hned na první bod – uvědomění si toho, jak to sami cítíte a co chcete!
Pamatujte
- Kdo si stojí za svým (ovšem hezky, bez tyátru), respektuje sebe a své potřeby. Je pro ostatní jasný, čitelný a přirozený. A tím má charisma. A kdo má charisma, získává si celý svět. Charisma je přesně tohle. Respektovat sebe a respektovat druhé.
- Kdo dává, musí také brát – tj. umět přijímat. A kdo přijímá/bere – musí umět dávat. Rovnováha musí být. Jak máte jednu osu vychýlenou, něco je špatně a časem se vám to vrátí jak bumerang.
- Dovolte si mít věci i po svém a nikomu nic nedokazovat. To je velká úleva!
„Jsem vděčný všem, kteří mi řekli NE. Díky nim jsem to totiž zvládl sám.“ Albert Einstein
Když někdy někomu řeknete NE, je to v pořádku. Ovšem jen tehdy, když jste s tím sami uvnitř v pohodě. Tak říkejte ne laskavě a sebevědomě. Držím vám palce.
