Máte s mikromanagementem zkušenost na vlastní kůži?
Nic moc, co? Že nevíte, co to je, že vás se to netýká? No, tak čtěte. Možná se v tom najdete.
Když jste šéf, který páchá mikromanagement
Hlídáte pečlivě úkoly v detailech, hodně věcí kontrolujete (no, vlastně všechny). Máte pocit, že vám praskne hlava. Na všechno jste sami. Nikdo to za vás neudělá… Neudělá?! A na co tedy máte celý tým lidí?
A nebo máte neochvějný pocit, že musíte hlídat vše, protože když se něco zvrtne, jak bude vypadat váš tým před ostatními! A hlavně – jak pak budete vypadat vy, že? Jako výstavní neschopná nula. A to pěkně děkujete, to nechcete. Na to jste (se) příliš dřeli! A tak kontrolujete a hlídáte a radíte a děláte za ně.
A jak se cítí zaměstnanci, když mají takového šéfa
Jedním slovem? Děsně. Šéf vás pořád kontroluje. Jako joo, je hodnej, to jo, ale nevěří vám. Si připadáte jako blbec nebo děcko ve školce, co si ani neumí zavázat tkaničky na bačkůrkách. Moc se vám nechce si s tím lámat hlavu. Taky kdo vám s tím pomůže. Váš šéf, takovej dobrák. Ještě že to za vás udělá… no, když se mu chce! ☺
Tak co s tím? Tipy:
- Soustřeďte se na své cíle – cíle oddělení, firmy jako celku.
- Pevně rozlišujte a držte se toho jak čert svého kopyta. Vaše vlastní role, odpovědnost a kompetence v týmu. A totéž v případě vašich lidí. KAŽDÝ má svou roli. A vy nejste jejich máma nebo táta. Vy jste v roli šéfa, který sleduje celkový cíl!
- I když se vám do toho moc nechce (nedůvěřujete druhým, nebo jim i důvěřujete, ale domníváte se, že věci neudělají tak perfektně jako vy. A ano, oni to opravdu neudělají na 100 % dle vašich vysokých standardů. Protože to dělají oni a ne vy.) Přesto: dejte druhým prostor, ať svoje úkoly a zodpovědnosti řeší sami. Zato jsou ostatně placeni. Vy jejich plat neinkasujete. Pokud je dobrý výsledek na 85 %, nechte to. I když byste rádi, aby to bylo lepší. Příště třeba bude. Však se to lidé učí: praxí! A tím myslím samostatnou praxí. PROSTĚ SE SNAŽTE DRUHÝM VĚŘIT, ŽE I ONI TO ZVLÁDNOU.
- NEBERTE ZODPOVĚDNOST ZA DRUHÉ NA SEBE. Nesnažte se zbytečně zachraňovat práci oddělení nebo jednotlivých lidí. Je to jejich zodpovědnost, ne vaše. A pokud něco nedopadlo ideálně – ano, je to nepříjemné, ale vyřešíte to. Tohle už naopak JE vaše zodpovědnost. Hledat cestu a řešení a směrovat tým ke světlým zítřkům. Ne to za ně dělat. Že někdo něco zvoral? Klidně to pojmenujte veřejně. Ano, zvoral a podělal. To je fakt. Nepitvejte se v tom. Ale hledejte řešení: co teď s tím? PROSTĚ NEBUĎTE SAMARITÁNI.
- Mějte na paměti, že pokud někdo z vašeho týmu umí něco lépe než vy, je… vlastně skvělé! NEOHROŽUJE TO VAŠE POSTAVENÍ. VYHLASTE SVÉMU EGU VÁLKU. Protože vaše role je řídit celek a jít k cíli, který je jasně stanoven. Když k němu dojdete, jste dobrý manažer. Gratuluji. A navíc, je skvělé mít v týmu hvězdy – aspoň se tolik nenadřete;-) Nechte je taky šajnit. Tohle je síla lídra.
Minipřípadovka z mé praxe aneb Klient na koučinku vypráví
Před dovolenou a můj návrat po ní
- „Měl jsem tendenci pomáhat slabým. Ale teď mě zajímají ti silní!
- Slabí se pořád v něčem plácají a nikam se nedostanou. Energie se vydává zbůhdarma. A to je pěkně vyčerpávající.
- Zato se silnými… někam se posouváme!
- Měl jsem tendenci být se slabými, protože jsem si tím potvrzoval svou sílu. Ale se silnými – tam jsem měl strach, že je neukočíruju, že mě přerostou.
- Teď řeším to, co je, ne to co bylo, taková ta zbytečná hra na CO BY, KDYBY.
- Když mám pocit, obavu, že mě nachytají na švestkách, že něco nevím… no a co?! Nemám povinnost všechno vědět. Prostě přiznám třeba: V tuto chvíli nevím, ale zjistím to – dokdy to potřebujete vědět?
- Nedávám už nevyžádané rady, ale můžu dávat návrhy. Nebo se ptát na možnosti – třeba potřebujeme nový projektor? Tak se ptám, jaké jsou možnosti koupit projektor?“
Výzva pro nejbližší etapu
To se vám hned líp dýchá, co? ☺
