
Svět vykolejil. Mnoho lidí se dnes utápí v beznaději a bojí se zítřka. Jak najít vnitřní klid v době krize? Jak se zbavit stresu? Krize je čas pro osobní růst.
Tohle nikdo nepamatuje. Karanténu, roušky a paniku řeší jak vyspělé západní země, tak lidé v chudinských slumech. Někoho panika ovládla natolik, že na roušce trvá, dokonce i když jede sám a sám v autě nebo jde po lese jen se psem. Příliš uvědomělí občané volají policii na souseda, který na svém balkoně kouří cigaretu na uklidnění. Ale bez roušky! Je tohle noční můra, kterou teď musíme prožívat každý den?
V noční můře se vždy netopíte po nos v močálu uprostřed Mordoru a hlavu se vám nesnaží ukousnout skřeti. Klidně to může vypadat třeba takto: každé ráno ženete potomky hned od snídaně k sešitům, abyste vůbec stihli vybojovat každodenní bitvu s nenormálním množstvím úkolů, které vám posílají ze školy po gigabajtech. Do toho se vám pálí na plotně oběd, protože jste se začetli do mejlu od šéfa. Odpoledne vás čeká pracovní videocall, takže nervózně řvete na zbytek rodiny, aby vám šmarja půl hodiny nelezli do pracovny. Pardon do ložnice. Půl hodiny to snad vydrží, to po nich chcete tak moc?!!! A během toho videohovoru vám dojde, že na sobě pořád máte tu mikinu s Mickey Mousem a flekem od vaření…
Vyhrožují, jak nás pohltí chřtán celosvětové krize. Firmy jedna za druhou páchají nepopulární opatření – snižují mzdy, škrtají bonusy, redukují stavy. A lidem na volné noze situace není volná už vůbec – přicházejí o zakázky, jsou první na raně, nikdo se s nimi nemazlí. A vztahy? Vykolejenou situaci někdo jakž takž zvládá. Ale v mnoha domácnostech to skřípe, protože strach, nejistá budoucnost a všeobecný stres si vybírají svou daň. Po drsné karanténě prý obdrželi v Číně rozvodoví právníci nevídané množství žádostí o rozvod.
Jen objem prodeje oblečení online paradoxně významně neklesl. Tedy takto: lidé nadále nakupují v e-shopech kousky pro horní polovinu těla. Že by lidem už definitivně hráblo? Ne, jen se většina světa účastní virtuálních schůzek ze svého domova, takže vás kolegové a klienti vidí na mítincích jen od pasu nahoru a dole můžete mít na sobě třeba spodek od pyžama. Tak co s tím? Poddáte se všeobecnému bláznění a složíte zbraně, protože to přece nejde ustát?
Musíme to zvládnout, protože po skončení výjimečného stavu potřebujeme, aby svět fungoval dál. Není možné, aby nic nejelo.
Jak se zbavit stresu? Je to v zásadě snadné. Nepanikařme a dělejme to svoje, co v daný okamžik dělat můžeme (nebo musíme). Pěkně krok za krokem.
O tohle jde především. Mění se lehce zřízení společnosti. Už jen z tohoto pohledu je užitečné přijmout fakt, že svět prostě bude jiný… Ale naše cíle a sny nadále platí! Mluvíme tu ale o těch pravých ořechových – sny a cíle, které máme hluboko v srdci, jsou naše vlastní, nepřevzaté od někoho jiného*.
* Jak poznáme, že je náš cíl opravdu náš, ten pravý? Tohle ví naše duše, cítí to naše srdce. Jenže rozum s nimi často nemluví. Zvlášť když je ve stresu. A to v posledních týdnech je. Tak se uklidněte a začněte být na sebe hodní. Položte sami sobě otázku: „To co chci, kam jdu, promění to můj den ve svátek?“ Pokud ano – hurá, máte to! Když ne – tak to nejste na své správné cestě.
Ale naše cesta, naše možnosti, které vedou k vysněným cílům, se můžou proměnit. Nebo být dokonce zcela jiné. A o tohle teď jde. Náš rozum nás tvrdošíjně drží v zajetých kolejích, stokrát nacvičených scénářích našeho života, osobního i pracovního… protože tohle zná a podle těchto schémat se řídí. Nesměle nabídnete nový scénář, neznámou cestu? Ajaj, GPS hlásí, že nemá souřadnice.
V době paniky a krize dejte (aspoň na chvíli) přednost sami sobě. Sáhněte do své duše, dotkněte se jí – co si niterně myslíte a co chcete, co vám dělá dobře? Je jedno, co to je, nezáleží na velikosti a velkoleposti vašeho snu nebo cíle. A teprve pak se nechte unášet přítomností a životem, jaký je právě teď. Přijměte tuto situaci. Nebojujte s ní. Je to tak, jak to je. Nechte se chvíli unášet po proudu řeky jako papírová loďka… A horizont a směr se vám brzy ukáže sám. Opravdu! Když to nebudete hrotit, ukáže se.
Dělejte to, co máte dělat každý den: své rutiny a povinnosti. Ukotvujte se do tady a teď. Soustřeďte se na to, co máte dělat dnes a možná zítra. Ale dál neplánujte, nestresujte se budoucností. A teprve až teď, když jste v klidu, si dělejte plány B pro situace, co kdyby vše selhalo…
Každý den intenzivně myslete na to, co promění váš dnešní den ve svátek
Hlavně se nenechte stahovat okolím dolů. Autoritami, médii, ani svými nejbližšími (a to je zvlášť velká výzva, když s nimi bydlíte pod jednou střechou). Jak víte, že mají pravdu? Existuje univerzální pravda a zrovna oni ji mají? Odpověď znáte. Jak vidíte, váš cíl a plány jsou jen vaše, tak si je nenechte ničím a nikým sebrat. Dopřejte si čas – obzvlášť nyní – a taky si dopřejte trpělivost.
Potlačte své ego. Zastavte ten neustálý kvalt, že včera bylo pozdě… Nechte se unášet proudem a dělejte pro jistotu plány B (kdyby náhodou) a nepanikařte. Jste skvělí. A já plně věřím tomu, že šikovní lidé (a to vy bezesporu jste!) si práci vždy najdou, byznys nastartují. Svět se přece nezastavil na věky. Ano, je to výzva, není to jednoduché, vím. O to více je třeba pracovat na své mentalitě a dělat plány B.
Vše, co jsme, je výsledkem toho, co jsme si mysleli. Buddha
Dopřejte si zdravý luxus být sami sebou – jedině tak objevíte cestu ke svému životu a cíli.
Dokážete víc, než si myslíte. Stačí spojit rozum a duši dohromady.
Chcete aktuální situaci využít pro osobní růst? Ráda vás provedu.