Máte ji. Krizi jak z praku. Jak z ní ven?

Utápíte se v ryzí krizi. 24 karátů… Jak z toho ven? Občas se v krizi ocitneme každý. Ale jak rychle najít pevnou půdu pod nohama nebo volat o pomoc, když se zrovna topíme a polykáme andělíčky? Pořád čekáme na záchranný kruh nebo rovnou na zázrak shůry. SOS! Tak než vám ten záchranný kruh nějaká vyšší moc hodí, hodil by se vám možná… malý tip.

Krizeee

Nejdřív si přiznejte, že jste v krizi až po uši. Ano, je to tak. A také si ujasněte, že už toho máte dost a chcete z krize ven. Že jste už spolykali dost slané vody a už je čas s tím skoncovat a přestat si „užívat“ to rozervané trápení a sebelítost.

Fajn, tak jdeme na to!

• Řeknete si: No dobrá, situace je teď taková, jaká je (popište si ji nemilosrdně do detailů). To je FAKT, taková jsou data. Tak to je, tohle teď prožívám.
• Ukotvěte se do přítomného okamžiku. Jste TADY a TEĎ. Nežijete v minulosti a už vůbec ne v budoucnosti. Jste tady. Nic jiného neplatí.
• Soustřeďte se na daný okamžik. A na „svá FAKTA“. Co se teď děje a co vám může aktuálně pomoci. Ne, co by bylo tehdy nebo kdyby, tak… Co teď momentálně máte konkrétně udělat? Jaké kroky můžete podniknout? Jaká fakta k tomu potřebujete a máte, nebo kde je seženete?
• Sežeňte je, zařiďte si je a šup do toho. Odhodlání přece už dávno máte! ☺

Jak na kolektivní korporátní krizi

Tyhle rady viz výše jsem sepsala, protože lidé ve firmách nebo jednotlivci při individuálních konzultacích se mnou právě téma KRIZE často řeší. Opakovaně se mě třeba ptají, co dělat, „když se něco šeredně nepovede na projektu“ a na poradě se pak řeší, kdo za to sakra může. Hlavně najít viníka!

Opravdu kolektivně pomůže, když se na někoho ukáže prstem, on se bude cítit blbě… a příště ukážou třeba… na vás? Protože kdo občas neudělá botu, že jo. Doporučuju neřešit svou situaci v problému, radši řešit problém.

A postupovat v duchu rad výše: Zastavte situaci a společně s ostatními si ujasněte – budeme řešit viníka nebo hledat rychle řešení nebo snad poučení ze vzniklého průšvihu nebo dokonce tohle všechno?

Potom situaci rozeberte do detailů, doslova na atomy. A chtějte klidně řešit opravdu celou situaci (tj. včetně pojmenování viníka, nalezení rozumného řešení průšvihu i poučení z něj pro světlé zítřky). ALE: p-o-s-t-u-p-ně! Hledejte řešení, co teď v této vaší situaci a s dostupnými prostředky udělat. Následně už v klidu s uhašenou krizí v kapse můžete vyvodit poučení co dělat/nedělat příště, aby se situace neopakovala. A ano, můžete i společně pojmenovat, kdo situaci způsobil a zda byla chyba opravdu v člověku nebo zda nevznikla spíš kvůli nešťastně nastavenému procesu. Ovšem – a tohle je fakt důležité – BEZ EMOCÍ, VĚCNĚ.

Slovo na závěr?

VŽDY v krizi něčím začněte. Nestepujte zoufale, sebemrskačsky na místě. Nevíte, co udělat první, jak vykopnout, VŠE se zdá prioritní? Okay, pak prostě vyberte to, co vám připadá v dané chvíli nejjednodušší, co se vám nejvíc líbí, co čeho se vám nejvíc chce (nebo možná spíš k čemu se v tu těžkou chvíli dokážete dokopat).

Jde totiž o změnu. Udělat ji. Nesetrvávat v krizi zbytečně dlouho. Změna je energie. Obecně máme všichni tendenci změny brzdit, vyhýbat se jim, šetřit energii. Ne!! Měli bychom se změnami počítat, zakomponovat je přirozeně do života. My všichni bez výjimky. Jdeme na to!